Jako OSVČ máte povinnost platit měsíční zálohy na zdravotní a sociální (důchodové) pojištění. Letos dochází ke zvýšení minimálních záloh od ledna u obou z nich. Pokud nyní platíte minimální zálohy ve výši 2 944 Kč (sociální) a 2 722 Kč (zdravotní), musíte si obě zvýšit následovně pro rok 2024:

sociální pojištění: 3 852 Kč

zdravotní pojištění: 2 968 Kč

Pokud jste lednovou zálohu již zaslali, doplatíte si rozdíl.

Pokud ale již nyní platíte zálohy vyšší, než výše uvedené pro rok 2024 - nic se pro Vás nemění.

Pokud jste OSVČ, která má své podnikání jako vedlejší činnost, máte povinnost platit v roce 2024:

sociální pojištění: 1 413 Kč

zdravotní pojištění: neplatí se

Pro vedlejší činnost je povinnost platit zálohy na sociální pojištění v uvedené výši (pokud platíte vyšší, nic se pro Vás nemění), zálohy na zdravotní pojištění nejste povinni platit, ale můžete, pokud si je hradíte v jakékoliv výši, můžete v úhradách pokračovat.

OSVČ vedlejší nemusí platit ani zálohy na sociální pojištění, pokud nedosahuje rozhodný příjem pro platbu sociálního pojištění – 96 777 Kč pro rok 2023.

Letos jsme si pro Vás připravily adventní kalendář v podobě pojmů, se kterými se v našem oboru setkáváme téměř denně, tak abychom Vám je alespoň trochu přiblížily, uvádíme ke každému krátké info. Odpočítávejte si letos Ježíska s námi :)

1. IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO – IČO: Identifikační číslo je složené z číselné části (8 číslic) a slouží k jednoznačné identifikaci podnikajících fyzických osob, právnických osob a organizačních složek státu. IČ je přiděleno při zahájení podnikání. Využívá se především v rámci obchodního styku, aby se zamezilo chybné identifikaci protistrany.

2. DAŇOVÉ IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO – DIČ: Daňové identifikační číslo je jedinečný identifikátor každého subjektu, který je daňovým poplatníkem. DIČ má každá fyzická i právnická osoba (nezávisle na tom, zda je plátcem DPH nebo ne, DIČ automaticky neznamená, že jste plátce DPH), přiděluje jej finanční úřad. Skládá se z označení země, tedy u nás CZ, a číselné části. DIČ slouží především ke komunikaci s finančním úřadem, plátci DPH jej musí uvádět na všech dokladech.

3. DAŇ Z PŘÍJMŮ: Daň z příjmů se týká úplně každého z nás, jak fyzických osob, tak i těch právnických. Fyzické osoby ji platí v rámci svého zaměstnaní, nebo podnikání, týká se také například přijatých dividend, příjmů z nájmu, přijatých úroků, příjmů z výplaty zisků obchodních společností, atd.. U právnických osob je to daň ze základu daně (zjednodušeně z rozdílu mezi výnosy a náklady). Pro fyzické osoby je aktuální sazba 15 % a každá fyzická osoba má základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč za rok a také existují i další slevy, či odčitatelné položky, kterými lze snížit základ daně a tím i daň. Pro právnické osoby je aktuální sazba 19 %, od roku 2024 vzroste na 21 % a i u právnických osob existují slevy a odčitatelné položky od základu daně. Fyzické osoby podávání po skončení daňového období daňové přiznání k dani z příjmů v závislosti na tom, jaké mají příjmy. Právnické osoby podávají daňové přiznání k dani z příjmů vždy.

4. SLEVA NA POPLATNÍKA: Sleva na poplatníka je základní slevou pro všechny pracující fyzické osoby platící daň z příjmů. Zaměstnancům je většinou uplatňována měsíčně ve výši 1/12 z její roční výše, pokud mají podepsáno prohlášení poplatníka, každý zaměstnanec může toto prohlášení podepsat pouze u jednoho ze zaměstnavatelů (a to i pokud se jedná o více DPP nebo DPČ). OSVČ tuto slevu uplatňují až v celé roční výši ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů za uplynulý rok. Na tuto slevu mají nárok i například pracující studenti nebo důchodci. Studentům, kteří mají více brigád s většinou vzniká díky slevě daňová vratka. Nárok na slevu vzniká automaticky a nárok máte vždy na celou roční slevu, i když nepracujete celý rok, ale díky této slevě nedosáhnete na daňový bonus (zápornou daň), sleva Vám daň poníží pouze na 0 Kč (nikoliv do záporné částky), může se tedy stát, že ji celou za rok ani nevyčerpáte, pokud jste nedosáhly dostatečně vysokých příjmů. Sleva v roce 2023 činí 30 840 Kč.

5. ZÁLOHA NA DAŇ Z PŘÍJMŮ: Zálohy na daň z příjmů se platí, pokud daňová povinnost v přiznání přesáhne částku 30 000 Kč. Pokud je částka daně v rozmezí 30 000 Kč do 150 000 Kč, platí se 2 zálohy ve výši 40 % daně a to v termínech 15.6. a 15.12. Pokud je částka daně nad 150 000 Kč, platí se 4 zálohy ve výši 25 % daně a to v termínech 15.3., 15.6., 15.9. a 15.12. Zálohy na daň platí dle tohoto základního pravidla jak fyzické osoby (OSVČ), tak právnické osoby, ale také třeba lidé, kteří pronajímají majetek dle § 9 zákona o daních z příjmů. Zálohám se vyhnou zaměstnanci, kteří nemají žádné další příjmy, nebo mají příjmy pouze podle § 10 zákona o dani z příjmů, ale také zaměstnanci, kteří zároveň podnikají na vedlejší činnost a jejichž základ daně tvoří příjmy ze závislé činnosti z více než 50 % (v případě příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 až 50 % z celkového základu daně se zálohy platí v poloviční výši).

6. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY – DPH: Daň z přidané hodnoty - DPH je nepřímá daň, to znamená, že ji jako spotřebitelé platíme v rámci ceny zboží nebo služeb a nikoliv jako samostatnou částku. DPH odvádí státu podnikatelé, kteří jsou plátci DPH, ale platí ji právě v ceně zboží spotřebitelé. Pokud jsme na straně podnikatele, který je plátcem DPH a prodává zboží, vypadá to následovně – zboží má hodnotu například 100 Kč, k ní podnikatel musí připočíst příslušnou sazbu daně, například 21 %, tedy 21 Kč (přidanou hodnotu), celková cena zboží pro spotřebitele je tedy 121 Kč. Spotřebitel tedy podnikateli zaplatí celých 121 Kč, podnikatel poté státu odvádí přidanou hodnotu 21 Kč a hodnota zboží 100 Kč mu tvoří příjmy/výnosy. Není to tedy tak, že DPH podnikatelé platí „ze svého“, mají DPH přidáno k ceně a to odvádí. Aktuálně máme 3 sazby DPH, 21 %, 15 % a 10 %, od 2024 budou sazby opět jen dvě a to 21 % a 12 %. Plátcem DPH se stává podnikatel jehož obrat překročí 2 000 000 Kč za posledních 12 měsíců (pozor nikoliv za kalendářní rok, ale za po sobě jdoucích měsíců, počítá se tedy průběžně). Podnikatel, který je plátcem DPH má také nárok na odpočet DPH – to znamená, že pokud pro svou ekonomickou činnost nakupuje od jiného plátce DPH, například zmíněné zboží, které ale nakoupí za 60,50 Kč – pro něj to znamená 50 Kč hodnota zboží, která je pro něj výdaj/náklad a 10,50 Kč (21 % DPH) si může nárokovat od státu zpět. V praxi by to pak vypadalo tak, že svém přiznání by přiznal DPH ve výši 21 Kč a nárokoval zpět 10,50Kč, zaplatil by tedy 11 Kč na DPH za příslušný měsíc.

7. VÝNOSY: Výnosy představují v peněžním vyjádření to, co obchodní společnost získá ze svých činností (například prodejem služeb, nebo zboží), ale bez ohledu na to, zda došlo k úhradě v příslušném období. Výnosy jsou výstupy podniku. S výnosy se setkáváme v účetnictví, kdy v účetnictví nám vyjadřují buď nárůst aktiv, nebo úbytek aktiv a zvyšují hospodářský výsledek. Výnosy zachycujeme v účtové třídě 6. Vzhledem k tomu, že výnosy nejsou vázány na jejich úhradu, může se stát, že má společnost velký zisk, ale přitom peněžní prostředky schází.

8. NÁKLADY: Náklady představují v peněžním vyjádření to, co obchodní společnost spotřebuje (například práci, zdroje, majetek) k tomu, aby získala ekonomický prospěch, ale také bez ohledu na to, zda došlo k jejich úhradě v příslušném období. Náklady jsou vstupy podniku. S náklady se setkáváme v účetnictví, kdy v účetnictví nám vyjadřují buď úbytek aktiv, nebo přírůstek pasiv a snižují hospodářský výsledek. Náklady zachycujeme v účtové třídě 5. S náklady se ve většině případů pojí úbytek peněžních prostředků, ale nemusí tak být ve stejném časovém období – typickým příkladem je nákup automobilu, kdy finanční prostředky ubydou hned, ale náklady vznikají postupně v dalších 5 obdobích (5 kalendářních rocích) ve formě odpisů.

9. PŘÍJMY: Příjmy na rozdíl od výnosů vyjadřují reálný pohyb peněžních prostředků, jedná se tedy o přijaté peněžní částky (například příjem za prodané zboží, přijatá mzda, příjem za poskytnuté služby). S příjmy se setkáváme především v daňové evidenci, kdy právě evidujeme příjmy a výdaje.

10. VÝDAJE: Výdaje na rozdíl od nákladů vyjadřují reálný pohyb peněžních prostředků, jedná se tedy o vynaložené peněžní částky (například úhrada zaměstnancům, dodavatelům). S výdaji se setkáváme především daňové evidenci, kdy právě evidujeme výdaje a příjmy.

11. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ: Výsledek hospodaření v účetnictví představuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Může být tedy kladný – zisk a nebo záporný – ztráta. V daňové evidenci výsledek hospodaření představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji a také může být v podobě zisku nebo ztráty. Výsledek hospodaření zachycuje všechny výnosy/příjmy a náklady/výdaje – nebere v potaz jejich daňovou účinnost.

12. ZÁKLAD DANĚ: Základ daně se stanovuje jako rozdíl mezi zdanitelnými výnosy/příjmy a daňovými náklady/výdaji. Základ daně je vlastně hospodářský výsledek upravený o daňovou účinnost případně neúčinnost výnosů a nákladů/příjmů a výdajů. Typickým příkladem jsou odpisy v podvojném účetnictví – účetní odpisy zvyšují základ daně, ale daňové odpisy základ daně snižují.

13. PAUŠÁLNÍ VÝDAJE - Paušální výdaje mohou využít OSVČ, které nemají vysoké reálné výdaje při svém podnikání. To znamená, že mají při svém podnikání příjmy, ale nízké výdaje a dosahovali by tak velkého základu daně. Dle zákona o daních z příjmů si dle druhu své činnosti mohou uplatnit výdaje % paušálem ze svých zdanitelných příjmů. Paušály jsou ve výši 80 % (do výše max. 1 600 000 Kč), 60 % (do výše max. 1 200 000 Kč), 30 % (do výše max. 600 000 Kč) nebo 40 % (do výše max. 800 000 Kč) ze svých příjmů. Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit. Lze ale mezi jednotlivými způsoby přecházet, ale za předchozí období může vzniknout povinnost podat dodatečné daňové přiznání.

14. STRAVENKOVÝ PAUŠÁL - Stravenkový paušál nahrazuje stravenky, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům na stravování. Jedná se o příjem zaměstnance, který je osvobozen od daně a od odvodů sociální i  zdravotního pojištění a nevstupuje ani do čisté mzdy (nevztahuje se na tuto částku případná exekuce). U zaměstnavatele je daňovým nákladem – tyto dvě věci platí do výše 107,10 Kč (pro rok 2023) za každý odpracovaný den. Stravenkový paušál výrazně šetří na straně zaměstnavatele administrativu, protože nemusí řešit fyzické stravenky, ani dobíjení speciálních stravenkových karet, stravenkový paušál má zaměstnanec zahrnut přímo ve své mzdě. Na straně zaměstnance je výhodou, že dostává čistou částku, kterou ale nemusí využít přímo na stravování (nezkoumá se, za co jsou peníze utraceny), stravenky jsou přijímány pouze ve vybraných zařízeních.

15. NEPLÁTCE DPH - Neplátce DPH je fyzická nebo právnická osoba, která nedosáhla obratu pro povinnou registraci pro DPH a neregistrovala se dobrovolně. Pro povinnou registraci nedosáhla obratu 2 000 000 Kč za posledních 12 měsíců jdoucích po sobě. Pozor obrat se v tomto případě nepočítá za kalendářní rok, ale za posledních 12 měsíců po sobě, tedy například od června do května. Neplátce DPH neodvádí žádné DPH, ale ani nemá nárok na odpočet na vstupech. Proto pokud nakoupí od jiného subjektu, který je plátce DPH, tak zaplatí celou sumu a celá suma se zahrnuje do nákladů/výdajů, nepodává žádné přiznání a nic si nenárokuje. Na druhé straně jeho výnosy/příjmy jsou čisté, nepřipočítává žádnou přidanou hodnotu, kterou by odváděl jako DPH. Více k DPH najdete u naše příspěvku, který se věnoval samotnému DPH a to 6. den kalendáře. 

16. PLÁTCE DPH - Plátce DPH je fyzická nebo právnická osoba, která dosáhla obratu pro povinnou registraci pro DPH a nebo se registrovala dobrovolně. Pro povinnou registraci dosáhla obratu 2 000 000 Kč za posledních 12 měsíců jdoucích po sobě. Pozor obrat se v tomto případě nepočítá za kalendářní rok, ale za posledních 12 měsíců po sobě, tedy například od června do května. Má platné své DIČ pro účely DPH (viz. Info z 2. dne kalendáře). Plátce DPH odvádí ze své činnost daň z přidané hodnoty, má ale také nárok na odpočet na svých vstupech, pokud nakupuje od ostatních plátců. Více k DPH najdete u naše příspěvku, který se věnoval samotnému DPH a to 6. den kalendáře.  Přiznání k dani z přidané hodnoty se z pravidla podává každý měsíc, existují ale i případy, kdy je subjekt čtvrtletním plátcem.

17. IDENTIFIKOVANÁ OSOBA K DPH - Identifikovaná osoba k DPH vystupuje jako neplátce DPH v rámci tuzemska, ale pro zahraniční obchod má platné DIČ pro účely DPH. V určitých případech odvádí DPH v tuzemsku, ale nemá nárok na odpočet. Identifikovanou osobou se fyzická nebo právnická osoba stává například při přijetí služeb od osoby neusazené v tuzemsku nebo pokud poskytne službu do EU, nebo pořizuje zboží z EU. Identifikovaná osoba podává přiznání k dani z příjmů pouze pokud mu vznikla povinnost zaplatit daň. Nemá nárok na vrácení zaplacené daně a ani nárok na odpočet na vstupu, jak bylo zmíněno. Identifikované osobě k DPH může také vzniknout povinnost podat souhrnné hlášení. Povinnost zaplatit daň vzniká například při přijetí služby ze zahraničí, podat souhrnné hlášení musí IO při poskytnutí služby do EU.

Častý případ, kdy se stáváte jako neplátci identifikovanou osobou je přijetí služby z Facebooku, či Googlu (a to formou přijetí služby – reklamy). Aktuálně i například populární ChatGPT patří mezi zahraniční dodavatele.

18. REVERSE CHARGE - Režim reverse charge  je režim přenesené daňové povinnosti v rámci DPH a znamená přenos povinnosti přiznat daň na příjemce zdanitelného plnění (na odběratele). Režim reverse charge lze používat v rámci tuzemska pouze mezi plátci DPH a jen na vybraná plnění (například poskytnutí stavebních a montážních služeb). Reverse charge se používá ale také pro přeshraniční plnění, kdy v rámci EU je sjednocen postup jak pro zboží, tak pro služby, kdy se také daňová povinnost přenáší na odběratele do ostatních států. Pro přeshraniční plnění lze režim RCH využívat nejen mezi plátci DPH ale i mezi osobami, které jsou v příslušném státě neplátci DPH, ale jsou identifikovanou osobou k DPH, mají tedy platné DIČ pro DPH pro přeshraniční plnění.

Konkrétním případem pro přeshraniční plnění je například poskytnutí služby do EU, kdy tuzemský plátce (případně identifikovaná osoba) poskytne poradenství například slovenskému plátci DPH (případně identifikované osobě k DPH), tak v tuzemsku fakturuje s 0 % DPH jako osvobozené plnění a slovenský plátce musí DPH vyměřit a zaplatit a dle SK pravidel si případně může DPH nárokovat na Slovensku.

19. ŠVARCSYSTÉM - Švarcsystém je z pohledu pracovního práva nelegální forma zaměstnání. Jedná se závislou činnost, která je ale vykonávána na základě jiné než pracovní smlouvy – často formou najímání OSVČ. Závislá práce je definována jako vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, je vykonávána na jméno zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, je vykonávána za mzdu nebo plat, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele nebo na sjednaném místě. Závislá práce dle zákoníku práce může být vykonávána výlučně na základě pracovně právního vztahu – pracovní poměr (pracovní smlouva) a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Pokud jsou naplněny všechny znaky závislé práce a práce není vykonávána na základě pracovně právního vztahu, ale například na základě živnostenského listu, jedná se o nelegální zaměstnávání.

S novinkami, které se týkají práce DPP a zatíží DPP větší mírou administrativy a častokrát i dodatečnými odvody pojistného, se objevují požadavky zaměstnavatelů, aby se zaměstnanci pracující na DPP „přesunuli“ na živnost, proto je potřeba si dobře promyslet, zda je to opravu správná volba. Postihy jsou totiž jak straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců.

20. PENĚŽITÁ  POMOC V MATEŘSTVÍ - Dávka peněžité pomoci v mateřství – zkráceně mateřská je dávka nemocenského pojištění vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení. Nárok na ni mají pouze ti, kteří jsou v době nástupu nemocensky pojištěni (pozor u OSVČ nestačí platit základní sociální pojištění, ale také nemocenské, u zaměstnanců je nemocenské placeno vždy) a doba nemocenského pojištění je minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. U zaměstnání se v průběhu dvou let mohou sčítat doby zaměstnání od různých zaměstnavatelů. U OSVČ je podmínkou být nemocensky pojištěn alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na mateřskou a současně být nemocensky pojištěn také alespoň 270 dnů v posledních dvou letech (může se sčítat podnikání a zaměstnání). Na mateřskou může nastávající maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným termínem porodu, termín v tomto rozmezí si může stanovit sama. Kromě 6 týdnů po porodu, kdy dávka mateřské náleží matce, má poté nárok na dávku také otec dítěte (případně manžel ženy, která je maminkou novorozeněte) v případě, že bude o dítě pečovat on, o čemž musí být písemná dohoda. Dávka se poskytuje ale pouze jednomu z nich a to tomu, který o dítě po šestinedělí pečuje. Mateřská se vyplácí 28 týdnů (případně 37 týdnů, pokud žena porodí více dětí). Vzhledem k tomu, že jde o dávku z nemocenského pojištění, její výše je určena 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, výpočet je tedy vázán na příjmy ze zaměstnání/podnikání.

21. RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK - Rodičovský příspěvek je navazující dávka na peněžitou pomoc v mateřství a je pro rodiče, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině (do 4 let). Rodič si může zvolit měsíční výši čerpání a měnit lze toto rozhodnutí jednou za tři měsíce a výše se odvíjí i od denního vyměřovacího základu pro PPM nebo výše nemocenského, pokud lze stanovit. Výše tohoto příspěvku je celkem 300 000 Kč (při narození více dětí 450 000Kč), od ledna 2024 pro rodiče dětí narozených po 1.1.2024 bude činit 350 000 Kč (525 000 Kč). Pokud rodič pobírá rodičovský příspěvek, jeho příjmy nejsou jinak sledovány a může tak klidně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebo být zaměstnán, ale po dobu práce musí zajistit péči o dítě, dle věku dítěte jsou pak určeny hranice, jak dlouho například může navštěvovat jesličky atd., po dobu práce rodiče. Rodičovský příspěvek náleží každé mamince bez ohledu na to, zda byla účastna nemocenského pojištění (na rozdíl od nároku na mateřskou). Rodičovský příspěvek vyplácí úřad práce, žádost je tedy nutné podávat na příslušném úřadě.

22. OTCOVSKÁ - Otcovská (dovolená) je dávka nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení, náleží prvních 14 dní otci novorozeného dítěte. Otec dítěte musí být zapsán v rodném listě, rodiče ale nemusí být sezdaní. Nárok na dávku vzniká pojištěnci, který je účasten nemocenského pojištění v době nástupu na tuto dávku (ze zaměstnání), pro OSVČ je nutné být nemocensky pojištěn minimálně 3 měsíce bezprostředně před dnem nástupu na otcovskou. Na otcovskou může pojištěnec nastoupit v období šesti týdnů ode dne narození dítěte.

23. SICK DAYS - Sick days je oblíbeným benefitem v zaměstnání. Jedná o pracovní volno poskytnuté ze zdravotních důvodů (někdy je také nazýváno jako indispoziční volno), má být využíváno k vyřešení náhlých zdravotních indipozicí. Za tyto dny zaměstnavatel hradí náhradu mzdy nebo platu. Rozsah a pravidla pro čerpání by měl být sjednán v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele, většinou bývá 3 – 5 dnů.

A pro 24. ŠTĚDRÝ DEN už pro Vás máme jen téma odpočinku, užijte si krásný Vánoční čas a těšíme se v novém roce ♥